Co jsou to biopotraviny a co lze od nich očekávat?

V současné době u spotřebitelů roste o biopotraviny zájem. Ne každý ale ví, co to vlastně biopotraviny jsou a co lze od nich očekávat. Setkal jsem se s mnoha názory na biopotraviny a převládá názor, že biopotraviny jsou výdobytkem moderní doby a jen současnou módou, která je dána větším zájmem o zdravý životní styl a která má jen z kapsy spotřebitelů vymámit peníze. Toto mínění spotřebitelů je dle mého názoru dáno nedostatkem informací a malým zájmem médií o zprostředkování informací o bio produktech. Tyto informace si zatím bohužel musí každý hledat sám např. na internetových stránkách zabývajících se danou problematikou, anebo v časopisech vydávaných různými sdruženími. Jistě mi v tomto dáte za pravdu, protože kdo z vás viděl v televizi reklamu na bio produkty a tuzemské biopotraviny? Hodnotné informace si musíme najít sami, protože média žijící z reklamy nám nikdy pravdu neřeknou.

Informace jsem pro vás shrnul v těchto bodech:

1. Proč název biopotraviny?

2. Takže, co to ty biopotraviny vlastně jsou?

3. Co je to ekologické zemědělství a co znamená výraz „v souladu se životním prostředím“?

3.1. Ekologické zemědělství

3.2. Výraz „v souladu se životním prostředím“

4. Co znamená pojem GMO?

5. Co jsou to pesticidy?

6. Co lze od biopotravin očekávat?

7. Kontrola biopotravin

8. Jak rozeznám biopotraviny od konvenčních potravin?

1. Proč název biopotraviny?

Předpona bio pochází z řeckého slova bios, které znamená život. Výrobci uvádí předponu bio před názvem výrobku, aby zabránili záměně s konvenčními produkty. Označením bioproduktů se budu zabývat v bodě 8.

2. Takže, co to ty biopotraviny vlastně jsou?

Biopotravina je zpracovaným bioproduktem rostlinného nebo živočišného původu, který vzešel z ekologického zemědělství. Takovým bioproduktem mohou být zvířata, neupravené mléko, vejce, ovoce, zelenina, luštěniny nebo obiloviny.

U bioproduktů a z nich vzešlých biopotravin nesmí být užito chemických hnojiv, ošetřovacích prostředků a jiných látek, které narušují životní prostředí nebo se v něm přirozeně nevyskytují. Biopotraviny nejsou geneticky modifikovány a jejich produkce je v souladu se životním prostředím.

Biopotraviny znamenají návrat k potravinám, které tu ještě před 100 a více lety byly zcela běžné a které nebyly znečištěny chemikáliemi, byly vyprodukovány tradičními postupy a v souladu se životním prostředím. Až s příchodem průmyslové revoluce se začaly léty osvědčené postupy pěstování a střídání zemědělských plodin nahrazovat jinými postupy za použití různých chemických látek pro ochranu např. před škůdci a plísním, jako jsou např. pesticidy. Začala masová konvenční produkce zaměřená na dosažení co největšího zisku bez ohledu na důsledky na životní prostředí. Tím se zhoršilo nejen životní prostředí, ale i kvalita potravin.

Kvalita bioproduktů je na rozdíl od konvenčních zemědělských komodit určována kvalitou celého zemědělského systému a zpracovatelského postupu. Je dána způsobem, jakým byly rostliny vypěstovány, jak byla zvířata chována a jak byl bioprodukt zpracován (zušlechtěn), skladován a distribuován. Tedy technologií produkce, která je určena přísnými předpisy a zajištěna stejně přísným kontrolním systémem. S kvalitou souvisí i způsob produkce z hlediska etického, morálního, sociálně-psychologického a environmentálního, kdy si je spotřebitel vědom, že způsob produkce byl ekologický, šetrný k životnímu prostředí, ohleduplný k chovu hospodářských zvířat a všemu živému, šetrný k neobnovitelným zdrojům surovin a energie.

3. Co je to ekologické zemědělství a co znamená výraz „v souladu se životním prostředím“?

3.1 Ekologické zemědělství (někdy též biozemědělství, řidčeji organické zemědělství z anglického „organic agriculture“) je takový způsob hospodaření, který bere ohled na přirozené koloběhy a závislosti a umožňuje tak produkovat vysoce kvalitní a hodnotné potraviny. Jeho prioritou je kvalita, nikoli kvantita produkce. Je založené na zásadách etičtějšího přístupu vůči chovaným zvířatům, ochrany životního prostředí, šetření neobnovitelných zdrojů, ochraně zdraví populace ale i udržení zaměstnanosti v zemědělství a na venkově a udržení biodiverzity (rozmanitosti rostlinných a živočišných druhů). Je jedním z prostředků trvale udržitelného rozvoje a od roku 1994 je součástí zemědělské politiky Evropské unie.

Ekologické zemědělství je jedna z teorií zemědělského hospodaření, založená čistě na používání organických hnojiv (hnůj, kejda, kompost, atd.), který nepřipouští hnojiva minerální. V současné době se začíná stále více uplatňovat v USA, Austrálii a Evropě. Velký důraz je kladen na přirozenou půdní úrodnost, vyhnojování polí a agrotechniku. Opakem organického zemědělství je konvenční zemědělství, které je postaveno na získání maximálního zisku. V souvislosti s tím, že se hnojí hlavně organickými hnojivy, jedná se o sdruženou rostlinnou a živočišnou výrobu.

3.2 Výraz „v souladu se životním prostředím“ charakterizuje skutečnost, že základem ekologického hospodaření je zdravá půda. To znamená, že se nedá začít s biozemědělstvím na půdě, kde donedávna probíhalo chemické hnojení apod. Tomuto předchází produkty z přechodného období zmíněné v bodě 8. Udržení a zlepšování úrodnosti půdy se provádí organickým hnojením, zeleným hnojením, pestrými osevními postupy a šetrným zpracováním půdy. Díky osvědčenému střídání plodin na poli a mnohotvárné kulturní krajině v jeho okolí se vytváří biologická rovnováha, která posiluje schopnost rostlin se bránit proti chorobám a škůdcům. Regulace plevelů se v rámci ekologického zemědělství provádí s využitím moderní techniky přizpůsobené přírodě. Ekologičtí zemědělci nesmí používat průmyslová hnojiva, syntetické pesticidy, herbicidy, růstové regulátory a geneticky modifikované organismy-GMO.

Zvířata jsou na ekologických farmách krmena převážně z produkce vlastního ekologického podniku a je jim umožněno, aby si žila tak, jak je jim od přírody vrozené. Ekologická farma chová jen tolik hospodářských zvířat, kolik je schopna uživit vlastní produkcí krmiv. Nákup krmiv je možný pouze z jiných certifikovaných ploch. Zvířatům musí být umožněn pohyb mimo ustájení (a to i v zimě) a je předepsána minimální rozloha pastvin na 1 kus. Masové chovy jsou proto vyloučeny. Zakázány jsou genové manipulace, používání hormonů i přenosy embryí. Cílem je pracovat v co nejvíce uzavřených cyklech koloběhu látek, využívat místní zdroje a minimalizovat ztráty.

Hlavním principem ekologického zemědělství je biologický koloběh:

zdravá půda ⇒ zdravé rostliny ⇒ zdravá zvířata ⇒ zdravé potraviny ⇒ zdraví lidé ⇒ nenarušená krajina.

4. Co znamená pojem GMO

5. Co jsou to pesticidy?

6. Co lze od biopotravin očekávat?

Potraviny s certifikátem BIO nám zaručují nepřekročení hygienických limitů stanovených pro obsah nebezpečných a nežádoucích látek v potravinách. Nezaručují vždy 100% absenci pesticidů, protože z půdy znehodnocené léty trvajícím konvenčním zemědělstvím pesticidy ze dne na den nezmizí. Setkal jsem se s názory, že zemědělské plodiny pěstované na této půdě mohou část pesticidů do sebe vstřebat nebo se pesticidy mohou do biopotravin dostat vzduchem ze sousedních pozemků konvenčního zemědělství, k čemuž by nemělo docházet. Proto je možné ve výjimečných případech najít pesticidy i v chemicky neošetřených zemědělských plodinách. Z výše uvedených důvodů v bodech 2 a 3 jsou biopotraviny dražší než konvenční potraviny. To může spotřebitele odradit. U nás je vysoká cena bio potravin, zejména ovoce a zeleniny, dána i malou konkurencí. Díky vysoké ceně je malá poptávka a to pak spěje k tomu, že je v supermarketech vystaveno seschlé nebo plesnivé zboží, které odrazuje zákazníka a dělá biopotravinám špatnou reklamu. V zahraničí jsou ceny většiny biopotravin nižší díky vysoké konkurenci a rozvinutému systému ekologického zemědělství.

Spotřebitel si ale nepřiplácí jen za kvalitu. Přispívá i ekologickým zemědělcům, kteří pěstují biopotraviny tradičními způsoby bez použití chemie. To je cesta k tomu, jak zanechat zdravé životní prostředí naším dětem a dalším generacím. Zvýšením zájmu o biopotraviny mezi spotřebiteli vzroste i konkurenční boj, což bude mít za následek snížení cen.

No řekněte, nestojí to za zamyšlení?

7. Kontrola biopotravin

Producent bioproduktů musí mít uzavřenou řádnou smlouvu o kontrole biokvality s úředně uznávanou kontrolní organizací, která u celého procesu výroby bioproduktu (provozovny, sklady, balírny, přeprava) kontroluje dodržování zákonem stanovených směrnic pro ekologické zemědělství. Ekologičtí zemědělci a jejich bioprodukty v ČR musí splňovat podmínky uvedené v Nařízení Rady 2092/91 EHS – (Evropského hospodářského společenství), v Nařízení Evropské Rady č. 834/2007, v zákoně č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a musí být registrováni u Ministerstva zemědělství ČR. Na dodržování právních norem pro ekologické zemědělství (EZ) v ČR dohlíží celkem tři kontrolní organizace: KEZ, ABCERT, BIOKONT, pověřené Ministerstvem zemědělství ČR. Tyto kontrolní organizace zároveň vydávají certifikáty osvědčující původ výrobků producentů.

Kromě toho mohou mít jednotlivé svazy ekozemědělců vlastní směrnice upravující produkci, které však nesmí být v rozporu s výše uvedenými zákony a slouží výhradně pro další zvýšení kvality bioprodukce. V případě, že je producent certifikován jako bioprovoz a při výrobě soustavně a bez výjimky dodržuje předepsané směrnice, je oprávněn své zboží označit jako bioprodukt (biopotravina).

8. Jak rozeznám biopotraviny od konvenčních potravin?

V rámci bioproduktů je třeba rozlišovat dvě kategorie produktů, jejichž značení je taktéž odlišné.

Produkty z přechodného období - účelem přechodného období neboli tzv. konverze je přeměna tradiční zemědělské výroby na ekologické zemědělství způsobem uvedeným v žádosti o registraci, a zabezpečení odstranění vlivu negativních dopadů předchozí zemědělské činnosti na zemědělskou půdu, krajinu a životní prostředí. V tomto období zemědělec teprve začíná produkovat dle směrnic období konverze, které trvá 2-3 roky, max. 6 let. Podle zákona jsou tyto produkty označeny chráněnou značkou „produkt z přechodného období“. Nejčastější využití těchto produktů je převážně jako osivo další ekologické produkce, v omezené míře je určeno k prodeji a spotřebě u konečných zákazníků.
Bioprodukty - bioprodukty mají označení původu z ekologického zemědělství nebo mají druhové názvy vytvořené „bio“ k obvyklému názvu tradičního výrobku, nebo název nový obsahující předponu „bio“ nebo přívlastek „ekologický“ (biologický, organický). Při uvádění na trh musí být kromě tohoto značení výrobky opatřeny stanovenou značkou bioprodukty, tzn. chráněnou značkou a názvem, eventuálně ochrannou známkou producentského svazu a firemním názvem výrobce. V Evropské unii lze také používat celoevropskou značku pro biopotraviny, která je však používána zatím pouze ojediněle.

Bioprodukty mohou být v Česku označeny bioznačkou, tzv. biozebrou, a na jejich obalu musí být uveden nápis „Produkt ekologického zemědělství“. V souvislosti s bioprodukty se smí užívat výrazy jako „biologický“, „organický“ a „ekologický“, anebo předpony „bio“ a „eko“. Použití těchto výrazů pro jiné než certifikované produkty ekologického zemědělství je v rozporu se zákonem a může být sankciováno pokutou.

Další značkou, kterou může zemědělec nebo zpracovatel vyjádřit vyšší úroveň ekologického hospodaření a zpracování produktů ekologického zemědělství je značka KEZ – s textem IFOAM ACCRE-DITED.

KEZ - kontrola ekologického zemědělství, o.p.s je nevládní nezisková organizace, která zajišťuje odbornou nezávislou kontrolu a certifikaci v systému ekologického zemědělství, a to podnikatelů, jejich produktů a výrobků (osvědčování).

Tato značka má význam především pro vývoz produktů ekologického zemědělství. Akreditace IFOAM je srozumitelná informace pro většinu prestižních zahraničních kontrolních a odbytových organizací a při vývozu do některých zemí, jako je Švédsko, nebo Velká Británie je nutnou podmínkou. Značku je možno používat, pokud se podnik účastní certifikačního programu STANDARDY KEZ.

Certifikáty, podle kterých poznáte, že se jedná o produkt ekologického zemědělství:

Podrobný popis jednotlivých certifikátů je v článku "Certifikáty pro biopotraviny"

Česká biozebra