Pohanka obecná

Náleží do čeledi rdesnovitých. K nám se dostala až po nájezdech Tatarů, proto se jí někde říká tatarka. Nejvíce je pohanka rozšířena v Rusku, Polsku a v Kanadě, kde se z ní dělají lívance s javorovým sirupem. Patří k teplomilným rostlinám s krátkou vegetační dobou 90-120 dní. Z toho vychází, že pro plod ji můžeme pěstovat jednou za rok, ale pro kvetoucí nať na výrobu léčivých čajů třikrát ročně. Špatně se suší, proto jí musíme věnovat velkou péči.

Pohanka obsahuje zejména rutin a hořčík, z vitamínů skupiny B pak cholin, rutin a tokoferoly – vitamíny E, F. Plody a slupky obsahují také již zmiňovaný rutin, který působí léčivě na cévy, jimž vrací pružnost. V menším množství je pohanka vhodná k detoxikaci organismu v těhotenství. Známý je její léčebný účinek při praskání žilek v oku a na obličeji, při mozkové mrtvici, krvácení ze žaludku, dvanácterníku, při vředech a nádorech a silné menstruaci.

Obsah vitamínů B1 a B2 aktivuje energii podporující činnost nervů, zmírňuje podrážděnost, bolesti hlavy a nechutenství. Cholin, který je v pohance rovněž obsažen, regeneruje jaterní buňky a má protirakovinné účinky. Odbourává tuk v játrech a cholesterol. Lipidy pohanky obsahují 0,2 procenta fyziologicky aktivních sterolů, které snižují vstřebávání cholesterolu z potravy. Plnohodnotné bílkoviny, minerální látky, stopové prvky a vápník jsou užitečné v těhotenství a pro starší lidi, diabetiky a celiatiky. Abychom v pohance zachovali všechny hodnotné látky, nevaříme ji, ale jen namoříme a necháme působit do změknutí.

Složení loupané pohanky (mg/100g)

• Voda 12,6
• Bílkoviny 9,77
• Tuk 1,73
• Sacharidy 72,4
• Vláknina 1,58
• Minerály 1,72
• Minerální látky – vápník 120, železo 4, hořčík 390, fosfor 320, draslík 450, měď 1, mangan 3,5, zinek 0,9

Zdroj: Regenerace 8/2009

Autor: Pavel Váňa

Zpracoval: www.bio-infoweb.cz