Potraviny a naše zdraví II.
22.08.2013 11:11
Co máme jíst a co našemu tělu svědčí? Na trávení jaké stravy je naše tělo uzpůsobeno? Odpověď nalezneme, když se na věc podíváme z pohledu anatomie a fyziologie. Co jedli už i naši dávní předci nám napoví zejména stavba našeho těla, chrupu a délka trávicího traktu.
Masožravci mají krátký zažívací trakt, který je určen k tomu, aby rychle strávili maso, vyloučili zbytky a aby v něm maso nezahnívalo. Naše střeva se svou délkou blíží délce střev býložravců. Býložravci mají delší střeva než masožravci, aby v nich potrava mohla setrvat dostatečně dlouhou na to, aby se mohly strávit živiny, které se nalézají v rostlinách.
Naše sliny obsahují alfa-amylázu, jejímž jediným účelem je trávení komplexních uhlohydrátů nalézajících se v rostlinných potravinách. Sliny masožravců alfa-amylázu neobsahují.
Chrup nám napoví, že jsou naše zuby uzpůsobeny spíše k rozmělňování rostlinné stravy a ne k trhání syrového masa. Masožravci si totiž svou kořist dokážou ulovit jen za pomocí svých zubů nebo drápů, popř. se živí mršinami, sami si kořist naporcují a syrovou sežerou. To také není náš případ. Umíte si představit, že si jen za pomoci svých rukou a zubů ulovíte kořist nebo, že sníte tlející mršinu prolezlou červy? Tohle totiž masožravci dělají. Trávu, seno a celulózu také strávit neumíme, takže nejsme ani „čistí„ býložravci.
Masožravci mají schopnost vyloučit velké množství cholesterolu, které se nalézá v jejich stravě. Naše játra dokáží vytvořit a vyloučit jen omezené množství cholesterolu, což znamená, že případný nadbytek se ukládá v našich tkáních.
Zajímavé je i to, že masožravci vodu chlemtají a ochlazují se dýcháním. My i býložravci, vodu srkáme a svá těla ochlazujeme pocením.
Z těchto indicií lze dovodit, že nejsme masožravci, ani čistí býložravci. V živočišné říši neexistují jen krávy a lvi. Jsou tu i všežravci, mezi které patří i člověk. Podle všeho máme anatomicky a fyziologicky mnohem blíže k býložravcům než k masožravcům.
„Naše současné kulturní praktiky jsou naprosto neslučitelné s našimi přirozenými potřebami, které jsou přitom v našich genech stále zakódovány.“
V dávných dobách jsme jedli ovoce, divokou zeleninu, kořínky, výhonky, semena, hmyz apod. Až při nedostatku této potravy se člověk uchýlil k lovu velkých zvířat a ke konzumaci masa. Naši prapředci se primárně živili plody a až s rozšířením kamenných nástrojů začali pojídat i maso. Ovšem už sám tento argument v sobě obsahuje do očí bijící pravdu - pojídání masa se rozšířilo POUZE díky použití nástrojů a ohně, což jsou produkty kultury a nikoli samotné přírody. Naše současné kulturní praktiky tedy jsou naprosto neslučitelné s našimi přirozenými potřebami, které jsou přitom v našich genech stále zakódovány. Někdo může namítnout, že bez živočišných bílkovin by se naše inteligence nerozvinula. Znamená to, že všichni vegani a vegetariáni již po staletí a tisíciletí degenerují?
Jenom to, že naše tělo s velkými problémy maso stráví, neznamená, že nám maso svědčí. Bez nástrojů se při jeho porcování těžko obejdeme. S rostlinnou stravou jsme na tom mnohem lépe. Její trávení nám až na výjimky v syrové podobě nečiní obtíže a stačí rostlinnou stravu (ovoce, zeleninu, výhonky aj.) sníst v podobě, v jaké nám ji příroda naservírovala. Někdo může namítnout, že některé obiloviny a luštěniny se také nedají jíst v syrovém stavu a jsou těžce stravitelné, ale po jejich naklíčení tento problém odpadá i bez tepelné úpravy. Z těchto důvodů je zřejmé, že člověk je uzpůsoben ke konzumaci rostlinné potravy a maso spojené s nadbytkem tuku a cholesterolu našemu tělu nesvědčí. Zde se můžete podívat na vtipně ztvárněné video o člověku a jeho stravě.
"Pokoušíme-li se žít na nesprávném druhu potravy, zatěžuje to náš organismus natolik, že se ocitá za hranicí možnosti udržet si zdraví. Vrátíme-li se k potravě, která nám byla k jídlu určena, vytvoříme tak podmínky pro vyléčení a návrat ke zdraví."
Proč je víc a víc obézních lidí? Pro pochopení se přeneseme do doby našich babiček a ještě dříve. Maso bylo v té době jen jakousi odměnou a jedlo se pouze při zvláštních příležitostech. Někdy ani ne jednou týdně. Jedla se převážně rostlinná strava složená z brambor, kukuřice, pohanky, jáhel, sóji a mnoho dalších, dnes již skoro neznámých a zapomenutých pokrmů, jako např. divoká zelenina v podobě lučního kvítí (pampelišky, sedmikrásky, šťovík, jitrocel aj.) Dna, obezita a s ní spojené problémy byly v té době výsadou bohatých. Lidé měli více pohybu a tradovaly se různé slavnosti spojené s půsty. Toto stravování v kombinaci s tehdejším aktivním způsobem života bylo našemu tělu a zdraví prospěšné.
V současnosti máme pohybu málo a potravy dostatek. Pokrmy, které tehdy bývaly nedostatkovým zbožím, si dnes můžeme snadno dovolit. Proto se řada 
z nás v jídle neomezuje. Cukr jsme si navykli dávat snad do všech nápojů, maso jíme v různých podobách takřka denně a známe spoustu nových, nezdravých a vysoce kalorických dochucovadel, o kterých naši předci neměli ani tušení. Tradiční zdroj potravy jako ovoce, zelenina, luštěniny a obiloviny jsou někde v pozadí a slouží pro většinu z nás jen jako zpestření jídelníčku. Není žádným překvapením, že se tzv. nemoci z blahobytu (vysoký krevní tlak, infarkt, obezita, diabetes atd.) vyskytují už ve všech vrstvách obyvatelstva, od chudých po bohaté. Obezita je daní za naše pohodlí. Když jí trpíme, sáhneme po zázračných preparátech a neřešíme její příčinu, kterou je přejídání, stres, nedostatek pohybu, nevhodný pitný režim a hlavně špatný výběr a rozvržení jídla.
"Držet dietu není cesta, cestou je změnit náš životní styl."
Na redukci váhy existuje mnoho diet. Když se nad tím zamyslíme, proč vznikají nové a nové, když všechny zaručeně fungují? Není absurdní, kolik existuje různých diet, které z nás mají jen vylákat peníze? Kdo si má při držení diety pamatovat, kolik a čeho smí sníst? Co to je za život, když jde člověk na návštěvu a dělá si hlavu z toho, že hostitel nenabízí nic podle dietní kuchařky, kterou se zrovna řídíme. Když se člověk rozhodne držet dietu podle nějakého návodu, kde je stanoveno, kolik a čeho smí sníst a z nějakého důvodu pravidla diety poruší, má akorát deprese a výčitky. Proč držet dietu pár měsíců v roce, zbytek roku do sebe plácat všechno možné a pak zase přejít na dietu? Tohle není cesta. Cestou je změnit náš životní styl.
Vždyť příroda sama vymyslela jídla, ve kterých je ideální poměr živin v jejich přirozené podobě. Proč tedy počítat kalorie, podíl bílkovin, sacharidů, tuků, vlákniny a omezovat se?
"Nesoustřeďte se na hubnutí, ale věnujte pozornost výběru potravin s vysokou hodnotou živin a vaše tělo se vám odmění zlepšením zdraví, psychické pohody a snížením podílu tuku. Tělo se stane odolnějším proti civilizačním a jiným nemocem."
Předchozí díl článku: Potraviny a naše zdraví I
Autor: Tomáš Jelínek/www.bio-infoweb.cz