Co znamená pojem GMO?

Co znamená pojem GMO ?

Geneticky modifikovaný organismus (GM organismus, GMO) je organismus (kromě člověka), jehož genetický materiál (tedy DNA) byl úmyslně změněn, a to způsobem, kterého se nedosáhne přirozenou rekombinací.

Geneticky modifikovaný organismus, do kterého byl metodami genetického inženýrství cíleně přenesen gen z jiného druhu, se nazývá transgenní organismus a proces se nazývá transgenoze.

Geneticky modifikované rostliny nazýváme trangenními rostlinami.

1. Dělení zásahů

Zásahy do genetického materiálu organismů můžeme rozdělit na několik způsobů. 

- nahodilé zásahy: působením mutagenů nebo ionizujícího záření. Takto vznikla například většina současných odrůd pšenice, řepky a dalších plodin. Tyto nahodilé zásahy však nejsou považovány za genetickou modifikaci a nevztahují se na ně regulace vyplývající ze zákona o nakládání s GMO (zákon č. 78/2004 Sb.).

- cílené zásahy: mutace jsou získané tak, že do organismu vneseme nebo v něm cíleně deaktivujeme nějaké konkrétní geny (například rostliny, do nichž byl za pomoci bakterie Agrobacterium tumefaciens vnesen gen pro odolnost k herbicidům nebo gen pro produkci insekticidů - viz např. Bt-kukuřice.

2. Genetická modifikace rostlin

První transgenní rostlinou byl v roce 1983 tabák (Nicotiana) s resistencí k antibiotiku kanamycinu a již v roce 1987 byly úspěšně provedeny první polní pokusy zemědělské plodiny – rajčat odolných k viru TMV. Omezením této metody je, že Agrobacterium infikuje převážně dvouděložné rostliny. Vypracování protokolů pro transformaci jednoděložných rostlin (jako jsou například obilniny) bylo až do nedávné doby velmi obtížné.

Základní objevy v této oblasti byly učiněny koncem 60. a začátkem 70. Let. V první polovině 80. let se pak podařilo díky rozvoji molekulární biologie upravit přirozené Ti-plazmidy tak, že namísto genů vyvolávajících rostlinné onemocnění mohly být vloženy geny propůjčující rostlinám zemědělsky užitečné vlastnosti.

K výhodným vlastnostem, kterých se docílí genetickou modifikací, patří například odolnost vůči škůdcům (Bt toxin), proti některým pesticidům, lepší nutriční hodnoty a odolnost vůči nepříznivému klimatu.

V současnosti jsou nejběžnějšími transgenními plodinami sója, kukuřice, bavlník a řepka olejná.

3. Pěstováním GM rostlin v ČR

První geneticky modifikovanou plodinou, kterou bylo v České republice povoleno komerčně pěstovat, se stala kukuřice firmy Monsanto typu MON 810, do které byla vložena bakteriální dědičná informace způsobující produkci tzv. Bt-toxinu, který je jedovatý pro určité druhy hmyzu. Místa pěstování v ČR zveřejnila v červenci 2008 organizace Greenpeace. Zatímco v Evropské unii výměr zemědělské půdy oseté GM plodinami v roce 2008 poklesl, v Česku se osetá plocha zvýšila a byla druhá nejvyšší v EU po Španělsku. V roce 2009 poprvé výměra zemědělské půdy osetá GM plodinami poklesla a to z 8 380 ha v roce 2008 na 6 480 ha v roce 2009^.

4. Nežádoucí účinky GMO na člověka

GMO je předmětem mnoha diskuzí a lze jen s obavami očekávat, jaké nežádoucí účinky GMO na člověka budou moderní vědou v následujících letech zjištěny. Z tohoto důvodu je nejlepší vyhýbat se potravinám s GMO obloukem. Můj „selský rozum“ mi napovídá, že laboratorně upravené potraviny nebudou to „pravý ořechový“ pro náš organismus, protože se jedná o zcela nové a léty neodzkoušené potraviny. Pokrok a vědu nezastavíme, ale jsem rád, že zatím máme možnost volby, zda tyto potraviny jíst nebo ne. Ostatní ukáže jen čas.